2011_memuzuhron_01(Francie, Corte) Jestliže česká stříbra z evropského šampionátu jsou zřejmě vnímána jako neúspěch, jedno z nich přece jen si toto označení zaslouží nejméně. Je to stříbro z disciplíny jednotlivců, které pro české barvy vyválčil benjamínek KAREL HRON. Na své druhé velké akci si počítal nebojácně a kromě současné jedničky, slovenského reprezentanta Ižola, nenašel přemožitele. Je férové zmínit, že ze známých důvodů se šampionátu nezúčastnili např. reprezentanti z Rumunska a Maďarska, kteří právě v této disciplíně patří mezi nejvážnější soky českého nebo slovenského výběru.

2011_memuzumakara_01(Francie, Corte) Slovenská reprezentační mašina pokračuje dál ve své spanilé jízdě. Na zatím posledním evropském šampionátu asociace EFTA jí pod koly uvázl i český výběr, a to ve všech třech disciplínách. Jestli se někde slovenské zlato očekávalo, nepochybně to byla disciplína trojic. Vždyť od nářezu na mistrovství Evropy v maďarském Szolnoku v roce 2001 Slováci už žádnou finálovou porážku ve trojicích nepřipustili. Nic na tom nezměnilo ani korsické klání. Svůj čtvrtý kontinentální triumf si v této disciplíně připsal slovenský veterán a legionář RICHARD MAKARA, pro kterého to možná byl i poslední v kariéře.

2011_memuzubuddeus_01(Francie, Corte) Po delší době v roli mírného favorita odjížděla na v pořadí desátý evropský šampionát mužů (a první v rámci nové kontinentální asociace EFTA) česká reprezentační výprava. Jenže vše bylo jinak, než si Češi malovali a na víc, než splnění povinnosti nedosáhli. Zlato pro ně ve všech třech disciplínách viselo příliš vysoko. U tří stříbrných medailí byl v roli asistenta trenéra na svém dalším šampionátu JAN BUDDEUS, který kromě české reprezentace dříve ochutnal i trenérskou roli u rakouského družstva. Právě s ním jsme si povídali o podobě šampionátu a jeho pohledu na sportovní část akce.

2011_mejz_20(Český Brod) Okurková sezóna začíná, alespoň z pohledu svazových soutěží. Poslední soutěží ČNS, která zasáhla už do červencového termínu, byl domácí šampionát dorosteneckých trojic a dvojic, konaný v Českém Brodě. V roli jednoho z pořadatelů byla k vidění i současná královna českého nohejbalu (byť oficiálně tento titul náleží Růženě Vrtiškové), trojnásobná mistryně z nedávného evropského šampionátu žen, LUCIE VOKÁČOVÁ. Jaký je její pohled na poslední dosažené úspěchy a na to, co má před sebou, to bylo téma našeho rozhovoru.

2011_lodm_04(Prostějov) Nohejbalové prostředí bohužel neskýtá mnoho lidí, kteří jsou ochotni se značnou měrou podílet na mládežnickém rozvoji. Nezřídka se stává, že jsou naopak jako výrazné osobnosti terčem neopodstatněné kritiky, jež často vyplývá z neznalosti dané problematiky. Mezi strohou skupinu těchto hrdinů patří zcela jistě i srdce prostějovského nohejbalu, ing. RICHARD BENEŠ. Nyní však tato osobnost zasadila všem oponentům tvrdý úder. Prosazení nohejbalu na akci obrovského formátu je zajisté jeden z největších úspěchů posledních let pro náš sport. Je mi velkou ctí a potěšením, že hlavní organizátor nohejbalové složky na LODM přijal nabídku k tomuto rozhovoru.

2011_nr2010vrtiskova_01(Praha) Růženka, alespoň tedy ta od Vrtišků, už dávno není žádnou plachou čekatelkou. Naopak, je to korunovaná vládkyně mezi českými hráčkami. Poslední soutěžní ročník se jí vyvedl, ze všech soutěží si odvezla nějakou tu medaili. Zejména republikové šampionáty si podmanila, dvě zlaté a jedno stříbro, to je skvostná bilance. Není tedy divu, že si poprávu nedávno došla i pro oficiální potvrzení svých kvalit, převzetí trofeje, určené vítězce ankety Nohejbalistka roku 2010. RŮŽENA VRTIŠKOVÁ z vršovického Sokola tak ke třem předcházejícím trofejím může přidat i tu další.