(Ústí nad Labem) Brali jsme je jako automatickou součást nohejbalového koloritu. Někteří nás bavili svým uměním, jiní vynikali odborností, další tahali za nitky v pozadí. Hráči, trenéři, funkcionáři... Najednou se ale z různých důvodů z areálů vytratili. Nový seriál Zmizeli z nohejbalových kurtů bude přinášet rozhovory právě s takovými osobnostmi. Naše první pátrací mise skončila v Ústí nad Labem u veleúspěšného českého exreprezentanta, komplexního hráče, který s výjimkou světového nebo evropského titulu z disciplíny jednotlivců dokázal v době na přelomu tisíciletí vyhrát všechny mužské tituly udělované na české a mezinárodní scéně. Jeho jméno? JOSEF TIRPÁK (*1977).

Josefe, proč už tě na nohejbalových kurtech nevídáme?

S nohejbalem jsem skončil ze zdravotních důvodů. Na levé noze jsem si utrhl achilovku, skončilo to operací. A asi po roce jsem si utrhl křížový vaz i meniskus na pravé noze, znovu jsem musel na operaci. Po doporučení lékaře a dlouhé pauze jsem uznal, že zdraví mám jen jedno a s nohejbalem był konec.

To je smutný úděl. Jak moc ti nohejbal chybí či nechybí a sleduješ vůbec ještě aktuální dění?

Trochu chybí, aktuální dění ale nesleduji. Mě bavilo nohejbal hlavně hrát a ne ho jen sledovat.

Co tě vlastně přivedlo k nohejbalu?

Od třetí třídy jsem přešel na sportovní hokejovou školu a současně jsem začal hrát nohejbal. Ke sportu nás vedl táta, abychom se neflákali a neměli roupy. V osmé třídě mi při hokeji zlomili dvakrát za sebou ruku a byl konec. Poté už jsem hrál jenom nohejbal.

Hodně hráčů mělo nebo stále má svůj vzor. Jaký byl ten tvůj?

Já jich měl spoustu. V Neštěmicích to byl Tomáš Růžička, z dalších pak Ríša Novotný, Borek Včala, Karel Bláha, Jiří Dvořák, Jan Hošek, Vilda Ungerman, Pavel Šimáček, bratři Suchých, Mirek Fritz, Laco Ivanecký, Laco Bertko... Byla by jich spousta.

Vedlo tě také několik trenérů. Na kterého vzpomínáš nejraději?

Kromě táty, který s námi trávil nejvíce času - klobouk dolů, tak nejlepší a profesionální přístup měli pánové Chvalovský a Pecl z Kobylis.

Máš za sebou spoustu zážitků a spoustu úspěchů. Který z nich stavíš nejvýše a proč?

Mám dva zážitky. První ME v Německu - bylo to poprvé. A ten největší mám z MS v Brazílii - kolikrát v životě se tam podíváš? To stálo za to!

Byl jsi po Janu Hoškovi a Vilému Ungermannovi teprve třetím hráčem, který dokázal zkompletovat všechny čtyři české mužské tituly. Vzpomeneš, který bylo nejtěžší získat?

Těžko říct, ve všech případech to bylo těžké.

Jak vzpomínáš na reprezentační kariéru a co pro tebe reprezentace znamenala?

V reprezentaci jsem poznal lidi, kteří mi přáli, ale také nepřející a závistivé. Nikdo z nich neviděl, kolik času jsem strávil na kurtech a kolik kilometrů jsem kvůli nohejbalu najezdil. Ještě dva postřehy: v Nymburku na soustředění dobře vařili a horší místo než první byl neúspěch…

Je vůbec něco, čeho jsi v kariéře nedosáhl a doteď tě to mrzí?

Nevyhrál jsem nikdy turnaj Poslední smeč a nemám titul ze singlu na mistrovství světa nebo mistrovství Evropy. V této disciplíně mám pouze bronz.

Na kurtech poměrně úspěšně řádili i tví bratři, starší David a mladší Jan. Hrají ještě a vídáte se vůbec?

Nechci o tom mluvit.

Nikdy neříkej nikdy. Uvidíme tě ještě někdy v nějaké nohejbalové roli, ať už jako hráče, trenéra či funkcionáře?

Doufám, že ano. Ale nikoliv v roli hráče ani trenéra a už vůbec ne v pozici funkcionáře. Už je ze mě dědek, máme vnouče – kluka.


Komentáře   

#6 Honza 2021-02-20 16:06
Kalousovi
Citovat
#5 Honza 2021-02-20 16:01
Určitě legenda.Škoda,že skončil příliš brzo.Nejlepšího leváka,možná nejlepšího hráče,ale vidím ve Zdendovi Klausovi.
Citovat
#4 tomáš 2021-02-19 17:40
za mě Vilda šikovnější noha, Pepíček šikovnější hlava - oba skvělí hráči. S jejich odchodem skončil technický nohec. Buben se jim zdaleka nevyrovná, myslím, že je převýšil svou pracovitostí, ale na pohled byl Pepův i Vildův nohec koukatelnější.
Citovat
#3 Znalec 2021-02-18 16:58
Nejlepší levák? Možná. Ještě jsi zapomněl na jednoho dost šikovného. Nějaký Vilda Ungermann.
Citovat
#2 Antonín Stehlík 2021-02-17 20:16
Za mně vzpomínám na MS v Prostějove 2004 na památné finále dvojic. Pepa, Karel Bláha, Fanda Kalas proti Perunům a Brutusovi.
Citovat
#1 Nohejbalista 2021-02-17 16:16
Jó Pepíček, to byl pan Nohejbalista. I když jsem měl blízko hlavně k Bubnovi a Rósa nehraje zle, Pepík podle mě nejlepší ze všech leváků. Divím se když tak šikovný a na techniku mimořádný hráč trpí zraněními.
Citovat

Top odkazy

odkaz_botas
odkaz_gala
odkaz_pokornysite
odkaz_anytrade

Logo ke stažení

ikonka_nohecmagazin_160

Vstup redaktoři