(Mohelnice) Poznala nohejbal ze všech stran. Smíšené turnaje, ligové soutěže, reprezentační zápasy. Má doma stříbro z mistrovství světa v maďarském Szombathely, vyhrála domácí ženskou ligu v barvách Útěchova a vlastní i celou škálu cenných kovů z domácích jednorázových šampionátů. Prošla mnoha týmy a ve všech byla platnou hráčkou a tmelícím prvkem.

(Veselí nad Moravou) Jedna sezóna končí, druhá začíná. Rozhovor na přelomu roku v Nohec magazínu většinou patřívá korunovanému vládci ročníku. Kvůli koronavirové epidemii ale nohejbal letošního oficiálního krále nemá. Proto jsme k bilančnímu rozhovoru přizvali člověka, který v nohejbalových řadách strávil většinu svého života a jako funkcionář se zásadním způsobem od roku 1968 podílel na činnosti tuzemského i mezinárodního hnutí. Člen nohejbalové síně slávy LADISLAV KRATOCHVÍL (*1946) mj. působil v řadě funkcí statutárního orgánu republikového svazu a jeho odborných komisí, včetně funkce prezidenta svazu.

(Aš) V rámci našeho nového seriálu o nohejbalistech, se kterými se už na akcích nevídáme, se naše pátračka tentokrát vydala do nejzápadnější části republiky, Ašského výběžku. Ve městě, které dalo tomuto koutu název, se v první dekádě našeho století hrál kvalitní nohejbal, reprezentovaný třetí, později i druhou nejvyšší mužskou soutěží. Na svědomí to měl jeden z mužů, kterého náš sport uchvátil – LUBOMÍR CHYNORANSKÝ (*1964).

(Modřice) Závěr roku bývá spojený především s bilancováním a spřádáním plánů na další sezónu. Právě s plánováním je to však letos těžší, protože situace kolem vládních protikoronavirových opatření je evidentně nepřehledná i pro jejich vyhlašovatele. A tak se alespoň pojďme ohlédnout za letošním ročníkem soutěží okem mužského reprezentačního i klubového trenéra Modřic PETRA GULDY.

(Ústí nad Labem) Brali jsme je jako automatickou součást nohejbalového koloritu. Někteří nás bavili svým uměním, jiní vynikali odborností, další tahali za nitky v pozadí. Hráči, trenéři, funkcionáři... Najednou se ale z různých důvodů z areálů vytratili. Nový seriál Zmizeli z nohejbalových kurtů bude přinášet rozhovory právě s takovými osobnostmi. Naše první pátrací mise skončila v Ústí nad Labem u veleúspěšného českého exreprezentanta, komplexního hráče, který s výjimkou světového nebo evropského titulu z disciplíny jednotlivců dokázal v době na přelomu tisíciletí vyhrát všechny mužské tituly udělované na české a mezinárodní scéně. Jeho jméno? JOSEF TIRPÁK (*1977).

(Pardubice) Trenér mládeže = nedostatkové zboží. Platí to v každém sportu, v nohejbale dvojnásob. Pokud má navíc trenér odbornost, charisma, nebojí se bourat zažitá klišé a jsou za ním ještě vidět výsledky, pak je to člověk k nezaplacení. „Snažím se, aby si na řadu věcí hráči přicházeli sami. Mnohdy to trvá dlouho, ale efekt vlastního objevení je k nezaplacení,“ říká v rozhovoru pro Nohec magazín lodivod holického dorostu MAREK LÍBAL, kouč, kterého můžeme do výše uvedené skupiny bez obav zařadit.