Nejkulatější výročí, kterého se většina z nás dožije. To je meta půlstoletí, tedy 50 let. A kdo je tím oslavencem? Přece Český nohejbalový svaz (*29. 5. 1971)! Právě v rámci tohoto jubilea vám přinášíme seriál celkem 50 článků, mapujících hlavní činnosti a prvky, které utvářely nebo dodnes utvářejí Český nohejbalový svaz. Tématem tohoto dílu našeho seriálu budou herní potřeby.

Nohejbal je sportem velmi nenáročným jak na použité herní potřeby, tak na vybavení. Ve své podstatě mu postačí míč a síť. K dalším herním potřebám patří třeba podpěrné tyčky sítě, ale na nižších úrovních se bez nich hráči klidně obejdou.

Jako tzv. malý sport nohejbal donedávna neměl potřebu více spolupracovat s výrobci herních potřeb, zejména při korekci jejich vlastností a také při jejich certifikaci pro určité soutěže, jak je zvykem u olympijských a dalších větších sportů.

Jako překážka, přes kterou nohejbalisté hráli, se v nejrannějších dobách používal provaz, někde třeba i natažené záclony. Tam, kde se na hřišti provozoval i volejbal, to hráči měli jednodušší, prostě stáhli síť dolů. V případě sítě určovala pravidla nohejbalu z 40. let minulého století zpočátku pouze její výšku nad herní plochou. Až v začátcích organizovaného nohejbalu v 60. letech se požadavky na síť rozšířily. Např. pravidla hry, vydaná v roce 1963 Komisí nohejbalu při MV ČSTV Praha, určovala, že „síť musí být motouzová, široká 100 cm a nejméně 10 m dlouhá. Horní okraj sítě musí být olemován 5 cm širokou bílou páskou tak, aby bylo současně ukryto drátěné lano. Kromě toho musí být na síti vyznačeny viditelně obě svislé spojnice horního okraje sítě s průsečíky pomezních čar a středové čáry. Horní okraj sítě, měřený ve středu hřiště, je ve výši 110 cm od země. Maximální úchylka povolená pro výšku sítě na jejich okrajích proti prostředku je 2 cm“.

2021 50letCNS11 3Zajímavé je, že pravidla ani později nelimitovala velikost jednotlivých ok nohejbalové sítě, jejichž běžný rozměr je 10 x 10 cm. Vzhledem k později používaným přírodním i umělým materiálům se do pravidel zanesl termín „měkká nekovová tkanina“. Tím, že se používané sítě stávaly unifikovanějšími, z pravidel zmizel i rozměr horního lemu, tzv. pásky. Se zavedením podpěrných tyček, vymezujících její aktivní délku pro hru, padl i požadavek na vyznačení svislých spojnic nad postranními čárami. Naopak přibyl požadavek na maximální výšku mezery mezi dolním okrajem sítě a hrací plochou (max. 20 cm).

Také u míče se zpočátku hrálo tím, co bylo po ruce. Fotbalisté kopali fotbalovým, volejbalisté volejbalovým balonem. Postupem času se ustálilo používání fotbalového míče, bez blíže specifikovaných parametrů. Vznik organizovaných soutěží ale i pro tuto herní potřebu jasně vymezil podmínky. Zmíněná pravidla hry Komise nohejbalu MV ČSTV Praha na svou dobu poměrně striktně vymezovala i jeho parametry: „Míč je kožený, kulatý s gumovou duší. Nejmenší obvod je 68 cm, největší pak 78 cm. Váha 396 až 453 g. Míč je totožný s míčem pro kopanou,“ bylo uvedeno.

Tyto hodnoty pro míč přebírala i další pravidla regionálních svazů i celorepublikového. S pozdější smluvní spoluprací ČNS s výrobci herních potřeb vyvstala i potřeba podpořit tyto výrobce standardní praktikou, tedy certifikací pro vybrané soutěže. Pro míče to bylo použití typů od českého výrobce Gala z Prostějova, u sítí pak také tuzemského výrobce Pokorný-sítě z Brlohu. V pravidlech hry tak bylo uvedeno, že se hraje potřebami schválenými ČNS. Jejich bližší specifikaci pak stanovoval rozpis soutěže. Tento stav funguje i v současnosti. Protože vyráběných a certifikovaných typů míčů je více, pravidla určují, že v soutěžním utkání smí být použit vždy pouze shodný typ balonu. U dalších herních potřeb, třeba podpěrných tyček, zatím žádná omezení neexistují. Na nesvazové úrovni, zejména v masově-rekreační sféře, se nohejbal hraje i s necertifikovanými herními potřebami.

2021 50letCNS11 dostalO nezbytné herní potřebě pro hru, míči, jsme pohovořili s IVANEM DOSTÁLEM, manažerem speciálních projektů společnosti Gala a.s., tradičním tuzemským výrobcem míčů.

Pane Dostále, vaše společnost má v nohejbale, zejména výkonnostním, stále monopolní postavení. Čím si to vysvětlujete?

Především tím, že hráčům dáváme míč, který je pro ně celkem přívětivý, zejména při hlavičkování. A také proto, že se jedná o malý sport, který velkým výrobcům nestojí za to, aby se nějak blíže zajímali o potřeby hráčů. To, že aktivním nohejbalistům poskytujeme míč, se kterým rádi hrají, má svůj význam. Míč jsme totiž vyvíjeli v úzkém kontaktu právě s nimi. Váže se k tomu následující historka: Někdy v polovině 90. let minulého století přišel k nám do Galy tehdejší šéf nohejbalového klubu v Prostějově pan Kroupa - berte prosím s rezervou označení funkce a jeho křestní jméno si již nepamatuji - s tím, že dosavadní herní vlastnosti našich míčů, jež dáváme na trh pod názvem nohejbalové, jsou příšerné. Jsou prý těžké a při hlavičkování to bolí. Položil otázku, zda bychom pro nohejbalisty neudělali míč, který by jim vyhovoval více. Gala na to kývla, a tak se stalo, že jsme v úzké spolupráci s hráči vyvinuli míč podle jejich přání a požadavků. Vývoj trval nejméně rok.

Je vůbec výroba specializovaných míčů pro nohejbal rentabilní? Kolik kusů jich ročně vyrobíte a kolik procent celkové výroby všech druhů míčů to představuje?

Nohejbalových míčů vyrobíme asi 4.500 kusů ročně, což představuje zhruba 8 % výroby všech sportovních míčů. Samozřejmě se tento počet nedá srovnat s volejbalovými balony, nicméně i tak jsme zatím schopni tuto výrobu ekonomicky udržet.

Změnil se v čase počet vyrobených míčů pro nohejbal, nebo je víceméně konstantní?

Když se podívám na posledních dvacet let, tak se zvýšil jen minimálně. Například v roce 2001 jsme prodali 3.700 kusů, nyní je to přibližně těch 4.500 kusů. I proto podporujeme různé nohejbalové aktivity, abychom podpořili zájem nohejbal a přibylo více aktivních hráčů.

Liší se nějak výroba nohejbalového míče od fotbalového? Můžete nám stručně přiblížit, jak se vlastně míč pro nohejbal vyrábí?

Dalo by se říci, že liší. Fotbalisté by s míčem pro nohejbal asi nechtěli hrát. Podrobnosti technologie výroby bychom si rádi ponechali pro sebe. Míč se vyrábí tzv. lepenou technologií, která je velmi podobná té pro lepené fotbalové míče. Vzhledem k tomu, že nohejbalových míčů se celosvětově vyrábí výrazně méně než fotbalových, je podíl ruční práce u nohejbalových míčů vyšší než u fotbalových. To je způsobeno právě masovostí výroby. U nohejbalových balonů si totiž nemůžeme dovolit nákladnou automatizaci výroby, která by se nezaplatila.

2021 50letCNS11 4Od roku 2011 vyrábíte pro nohejbal i odlehčený typ míče Light. Od klasického typu se odlišuje pouze hmotností nebo i něčím dalším?

Ano, liší se navenek jen hmotností. Ale tím, že je lehčí, má i trochu jiné herní vlastnosti. Jinak skáče a má jinou rázovou sílu.

Který z typů nohejbalového míče v historii vaší výroby považujete za nejpovedenější?

Těžká otázka pro výrobce. Na tu by snad měli odpovědět hráči. A nám by pomohla též doplňující otázka typu „když nejpovedenější, tak proč?“.

Vy sám hrajete nohejbal nebo jej alespoň sledujete?

Kdysi jako student jsem si rekreačně zahrál. Nyní již ne.

50 let… Co popřejete oslavenci?

Zpravidla se přeje hodně zdraví. A já bych to zdraví popřál v přeneseném smyslu slova – aby tento sport, byť nevelký, zůstával „zdravým“ a vyhnuly se mu aféry a nešvary, které se množí v současném profesionálním sportu. A aby přinášel zdraví a radost ze hry přímým aktérům na hřišti.


Top odkazy

odkaz_botas
odkaz_gala
odkaz_pokornysite
odkaz_anytrade

Logo ke stažení

ikonka_nohecmagazin_160

Vstup redaktoři