Nejkulatější výročí, kterého se většina z nás dožije. To je meta půlstoletí, tedy 50 let. A kdo je tím oslavencem? Přece Český nohejbalový svaz (*29.5. 1971)! Právě v rámci tohoto jubilea vám přinášíme seriál celkem 50 článků, mapujících hlavní činnosti a prvky, které utvářely nebo dodnes utvářejí Český nohejbalový svaz. V dalším článku se podíváme na nejnižší úroveň svazu, do regionálních článků.

Regionální články nohejbalového svazu (zkratka RNS), okresní (ONS) nebo městské (MNS), se staly první oficiální výkonnou složkou organizovaného nohejbalu. Nebyl to ale jednoduchý proces. Koncem 50. let minulého století zažíval nohejbal, ať už ryze rekreační či částečně organizovaný jednotlivými nohejbalovými družstvy a pořadateli, velký rozmach. Nejvíce s organizací pokročili v Praze a jejím okolí, kde se hrála nejen řada turnajů, ale i dlouhodobá Trampská liga.

Což o to, nohejbalisté sami o organizaci a oficiální uznání svého sportu stáli. Pohled tehdejších sportovních střešních organizací ale nebyl úplně vstřícný. A nejen organizací. Ani někteří tělovýchovní a sportovní odborníci neprorokovali nohejbalu budoucnost v podobě plnokrevného sportovního odvětví. Kontroverzi mezi nohejbalisty vybudil článek ve Večerníku Praha z léta 1961, kde autor sice nohejbal hodnotí jako dobrý sport, ale nedoporučuje jeho zoficiálnění.

2021 50letCNS04 3Jak redakci deníku, tak Městskému výboru ČSTV byl odeslán dopis zástupců pražského nohejbalu a proběhlo zásadní jednání, vedoucí ke vzniku první oficiální nohejbalové autority v ČSSR. 30.10. 1961 byla v Praze ustavena Komise nohejbalu Městského výboru Československého svazu tělesné výchovy v Praze (KN MV ČSTV Praha). Předsedou komise se stal Jan Macek, místopředsedou Břetislav Pták, dalšími členy výboru byli Kautský, Princ, Vápenka, Kolář, Šálek, Perna, Skála, Vilímovský, Svoboda, Hájek a Šmejkal. Pražská komise nohejbalu (později Městský svaz nohejbalu MV ČSTV Praha) se díky kvalitnímu a početnému funkcionářskému zázemí zásadním způsoben podílela nejen na vzniku pražských soutěží, ale koncem 60. let i na vzniku soutěží republikových a vlastně i vzniku republikového svazu. Protože Praha jako hlavní město republiky mělo a má odlišnou územní strukturu od ostatních krajů, pražský nohejbalový článek byl a je brán jako krajská analogie.

Pražský vzor inspiroval další nohejbalové oblasti. Komise nohejbalu při okresních výborech ČSTV vznikly postupně v Příbrami (1962), Náchodě (1963), Českých Budějovicích (1966), Liberci (1969), Chomutově (1969), Mladé Boleslavi (1970), Kroměříži (1970), Ústí nad Labem (1970), Ústí nad Orlicí (1970), Přerově (1972), Praze-západ (1972), Pardubicích (1972), Kladně (1973), Tachově (1973), Litoměřicích (1973), Ostravě (1973), Nymburce (1973)… Jejich územní působnost byla vztažena na okresy, definované územním uspořádáním ČSSR.

Základním úkolem okresních a městských článků svazu bylo přetransformovat do té doby neoficiální soutěže do oficiální svazové struktury. Díky tomu tak základna republikového svazu ve svém prvním roce vzniku čítala 103 oddílů s 1295 členy.

V roce 1991 fungovaly okresní nohejbalové svazy už v celkem 40 okresech. A to v Praze-západ, Mladé Boleslavi, Nymburce, Příbrami, Kutné Hoře, Kolíně, Kladně, Berouně, Rakovníku, Českých Budějovicích, Táboře, Jindřichově Hradci, Strakonicích, Pelhřimově, Děčíně, České Lípě, Ústí nad Labem, Mostě, Chomutově, Teplicích, Litoměřicích, Jablonci nad Nisou, Liberci, Lounech, Domažlicích, Rokycanech, Karlových Varech, Sokolově, Tachově, Plzni, Chrudimi, Hradci Králové, Náchodě, Ústí nad Orlicí, Pardubicích, Vyškově, Kroměříži, Vsetíně, Přerově a Ostravě.

Změna legislativy ČR, zejména v roce 2002 (zrušení okresních úřadů), neměla vliv na regionální články ČNS. Vliv však měly celospolečenské změny, které způsobily, že některé regionální články svazu buď svou činnost ukončily či přerušily, nebo dokonce vystoupily z ČNS. V posledních letech v rámci ČNS pracovalo cca 25 regionálních svazů, což reprezentuje cca 1/3 všech okresů v ČR.

Struktura regionálních článků svazu je podobná té krajské (výkonný výbor a odborné komise), jen počet orgánů i v nich působících činovníků je nižší. Regionální články nemají přímé zastoupení v celorepublikových orgánech svazu, ale pouze prostřednictvím krajských článků. K jejich hlavním úkolům patří nábor členské základny, řízení dlouhodobých a jednorázových okresních (městských) přeborů.

2021 50letCNS04 gremlicaJedním z prvních svazových činovníků na okresní úrovni byl i JOSEF GREMLICA (*1946), který byl na ustavující konferenci okresního nohejbalového svazu v Ústí nad Orlicí v roce 1970 zvolen do výkonného výboru a brzy se stal jeho předsedou.

Pane Gremlico, přibližte nám okolnosti vzniku okresního nohejbalového svazu v Ústí nad Orlicí.

Velkou úlohu při vzniku organizovaného nohejbalu na okrese sehrál pan Knížek. Už nohejbal nehrál, ale v roce 1969 dal dohromady partu, která pod Okresním výborem ČSTV začala hrát organizovaný nohejbal. Už v roce 1969 se začaly hrát turnaje, ale ještě ne pod hlavičkou okresního svazu nohejbalu. Ten jsme ustavili o rok později, byli u toho i Kopecký, Kopta, Pelinka, já a Knížek, jenž byl zvolen prvním předsedou. Později k mým spolupracovníkům patřili i Blažek, Adamec, Kolovratník a Beránek.

S jakými největšími problémy se okresní svaz musel potýkat?

My tvořili dobrou partu a vlastně o žádných větších problémech nevím. Dělal jsem na OV ČSTV a tam nám referenti šli na ruku. Byli jsme s jejich přístupem maximálně spokojeni. Vždy jsme si všechno dokázali zorganizovat.

Jak tehdy vypadaly okresní soutěže na Ústeckoorlicku?

Náš okresní svaz při OV ČSTV organizoval několik soutěží. Dlouhodobou soutěží v cyklu jaro – podzim byl okresní přebor družstev, mezi tahouny patřila družstva z Lanškrouna, Třebovic, Žamberka, Chocně, Hnátic, Dolní Dobrouče a Zhoře. Zájem byl velký, proto se později hrálo už ve dvou třídách. Kromě soutěže družstev jsme organizovali i turnaje okresních přeborů dvojic a trojic. Další soutěží byl okresním svazem organizovaný turnaj vesnických družstev, který hrály týmy z vesnic, neúčastnících se okresního přeboru. V zimě jsme organizovali dvoudenní turnaj k „Vítěznému únoru,“ kde v sobotu hrála okresní družstva a v neděli se přidaly i mančafty z kraje. Asi tři roky jsme organizovali i turnaj pro žáky, ale pro malý zájem skončil. Dvakrát jsme také pořádali kvalifikaci pro mistrovství republiky trojic mužů.

Probíhala spolupráce okresních a krajského svazu dobře?

Z mého pohledu určitě. Měl jsem výhodu, že jsem byl kromě okresního svazu členem výboru krajského svazu a také i celorepublikového svazu. Díky tomu jsem měl informace z první ruky.

První předseda vašeho okresního svazu Josef Knížek byl v roce 1971 zvolen také prvním předsedou Českého nohejbalového svazu. Můžete nám stručně připomenout jeho osobnost?

Rád bych, ale nejsem schopen. Já byl mladý kluk, on už pán v letech. Vím jen, že byl kamarádem fotbalisty Kopty. Navíc velmi brzy s funkcemi skončil a předal mi je.

2021 50letCNS04 5Bohužel v současnosti okresní článek nohejbalu na Ústeckoorlicku nefunguje. Proč?

To už není otázka na mě. Pár let po revoluci jsme s kamarádem koupili fabriku a na nohejbal už nebyl čas. Všechny své další aktivity jsem musel opustit. Předsednictví okresního svazu v Ústí po mě převzal Pavel Šedý. Jak to dopadlo, už nevím.

Nohejbal ale stále ještě nosíte v srdci?

Určitě. Hrál jsem nejdříve fotbal, ale po zranění menisku jsem se přesunul na nohejbal, kde mi zranění nevadilo. Nohejbal tak je a vždycky byl moje jednička. Když se v Brně konalo v roce 2016 mistrovství světa, vyrazili jsme tam s bratrem a našimi syny. Byli jsme všichni z mistrovství nadšeni jak herně, tak i organizačně.

50 let… Co popřejete oslavenci?

Hlavně, aby stále měl širokou členskou základnu a aby se víc prosazoval do televize.


Top odkazy

odkaz_botas
odkaz_gala
odkaz_pokornysite
odkaz_anytrade

Logo ke stažení

ikonka_nohecmagazin_160

Vstup redaktoři