Nejkulatější výročí, kterého se většina z nás dožije. To je meta půlstoletí, tedy 50 let. A kdo je tím oslavencem? Přece Český nohejbalový svaz (*29.5. 1971)! Právě v rámci tohoto jubilea vám přinášíme seriál celkem 50 článků, mapujících hlavní činnosti a prvky, které utvářely nebo dodnes utvářejí Český nohejbalový svaz. V dalším článku se podíváme na druhou nejvyšší úroveň svazové struktury, do krajských článků.

Prvními řídícími organizacemi nohejbalu se v 60. letech minulého století staly okresní, případně městské komise nohejbalu při okresních či městských výborech Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV). Zpočátku to samozřejmě byl velký pokrok, ale už koncem 60. let začalo být okresní uspořádání pro masově a už i výkonnostně se rozvíjející nohejbal nedostatečné. Nohejbalisté se už navykli utkávat v širším, nadregionálním měřítku. Ať už formou nesvazových akcí typu osadních, obecních nebo městských turnajů, tak i formou meziměstských střetnutí.

Bylo tedy logické, že jak sami hráči, tak funkcionáři zatoužili po vyšším stupni organizovaného nohejbalu, a to soutěžích krajských a republikových. Paradoxně se dříve dočkali republikového svazu a jeho soutěží, a to v letech 1971 (ČNS), 1969 (mistrovství ČSSR) a 1972 (ligová soutěž).

Ačkoli ČSSR přešla na krajské uspořádání v roce 1948 (celkem 13 krajů v ČSR, po územní reformě z roku 1960 redukce na 8 krajů), nohejbal krajské zastoupení neměl ani v roce, kdy vznikl republikový svaz. Stejně jako v případě vzniku republikového svazu je předešel vznik krajských soutěží. Jejich organizace se ujal republikový svaz s cílem vytvořit mezistupeň mezi okresními přebory a republikovou ligovou soutěží.

2021 50letCNS03 3opPrvním krajským nohejbalovým článkem byl Pražský nohejbalový svaz (20.3. 1969), následovaly Jihomoravský (Brno 23.2. 1974), Severomoravský (Ostrava 16.1. 1975), Středočeský (Praha 12.3. 1975), Východočeský (Pardubice 22.4. 1976), Severočeský (Ústí nad Labem 26.2. 1977), Jihočeský (České Budějovice 1977) a Západočeský (Plzeň 1979).

Oficiální názvy krajských článků se ve své historii měnily, zejména v závislosti na střešních sportovních sdruženích a obecné legislativě, podle které se řídily tělovýchovné organizace, jednoty, sdružení, spolky. Také podle struktury ČNS a samozřejmě i územního členění republiky. Někdy se proto v názvu používal termín „komise“ (např. zkratka KNSK), někdy „svaz“ (např. zkratka KNS). V současnosti se v praxi i nadále užívá pro krajské články ČNS vesměs zažitý název „krajský svaz.“ Ve skutečnosti se však jednalo a nadále jedná o krajská sdružení bez vlastní právní osobnosti, s přenesenými pravomocemi od republikových orgánů. Navíc v letech 1990-2000 po zrušení krajských úřadů ČR se začal u územních článků svazu užívat název Oblastní nohejbalové soutěžní komise (ONSK).

Aby to nebylo jednoduché, současné platné stanovy navíc podle počtu sdružených klubů rozlišují tři úrovně krajských článků ČNS – krajský nohejbalový svaz (pobočný spolek), krajské nohejbalové sdružení a krajský komisař (v podstatě republikovým svazem dosazený protektor, řídící nefunkční krajský článek).

Po další územní reformě z roku 2000 se ČR rozdělila na 14 krajů a to se odrazilo i na počtu krajských nohejbalových článků. V ČNS tak v současnosti fungují krajské články v Praze a krajích Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém, Libereckém, Královehradeckém, Vysočině, Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském a Zlínském. Pod hlavičkou ČNS nefunguje pouze krajský článek v Pardubicích, kde jsou organizovány nesvazové soutěže.

Hlavním úkolem krajských článků je organizace a řízení krajských soutěží. Jedná se zejména o dlouhodobé krajské přebory mužů a mládeže a jednorázové krajské přebory mužů a mládeže. V dřívějších letech krajské články řídily i kvalifikační turnaje na celostátní soutěže (mistrovství republiky). Dále pak svolávání krajských konferencí a úzká spolupráce s okresními články svazu. Zároveň krajské články delegují své zástupce do prvních dvou nejvyšších orgánů ČNS.

Struktura orgánů krajských článků je obdobou republikového svazu. V čele je předseda, nejvyšším orgánem článku je výkonný výbor. K ruce má odborné komise, každý krajský článek si určuje jejich počet. Minimálně je však zřizována sportovně-technická komise k řízení soutěží.

2021 50letCNS03 4Ve výkonném výboru krajského článku v Plzni působí od jeho vzniku do současnosti MIROSLAV WENDLER (*1947), který zároveň vede zdejší sportovně-technickou komisi. Západočeský krajský přebor v rámci řídil od jeho druhého ročníku, tedy od roku 1974.

Pane Wendlere, brzy oslavíte padesátku i vy. A to padesát let ve funkci. Jaký je pro krajského funkcionáře největší rozdíl mezi současností a dobou před téměř půlstoletím?

Přijde mi, že dnes je mnohem více administrativy. Spousta předpisů, registrace klubů, registrace hráčů, elektronické soupisky… Dříve se klub přihlásil, zaplatil startovné, potvrdil soupisku a hrál. Je také cítit, že v dnešní společnosti téměř každý dává přednost zaměstnání a nohejbal má až na některém z dalších míst zájmu. Dříve byly k provozování nohejbalu větší možnosti a týká se to i funkcionářské práce. V každém týmu je nějaký v uvozovkách blbec, který se o všechno stará. Ostatní si jen přijdou zahrát, pak na pivko a mít klid.

Čím si nohejbal vysloužil vaši věrnost?

Je to sice sport amatérský, ale dokáže uspokojit všechny. Jako funkcionář beru nohejbal jako svou srdcovou záležitost. A klíčová je i zodpovědnost. Cítím, že se toho nikdo nechce naplno ujmout a pokračovat v naší práci.

Ačkoli plzeňský krajský článek ČNS vznikl ze „starých“ krajských článků až jako poslední, o šest let dříve již hrál krajský přebor. Co způsobilo prodlevu?

Od roku 1973 řídil západočeský krajský přebor jeden člověk - Ladislav Čapek, kterého pověřil republikový svaz. Od roku 1974 do roku 1979 jsem přebor řídil už já. Pak byla založena komise nohejbalu KV ČSTV, která měla svůj výbor a v něm každý na starosti svou oblast. Já zůstal u STK a přibral si ještě sekretáře. Proč jsme vznikli z krajských komisí až jako poslední? Na krajském výboru ČSTV byli totiž lidé, kteří nohejbalu moc nefandili. Vlasta Stehlík si tenkrát došel postěžovat na výbor KSČ, že nám hází klacky pod nohy. Teprve pak se všechno obrátilo.

Byl nějaký znatelný rozdíl mezi řízením většího západočeského krajského článku oproti menšímu plzeňskému?

Z mého pohledu prakticky ne.

Kdy prožíval západočeský, resp. plzeňský nohejbal svou zlatou éru?

První taková éra nastala po postupu Sokola Plzeň Letná do nejvyšší soutěže, kterou hrál od roku 1980. Po roce 1990 pak nejvyšší soutěž hrály Bílá Hora Plzeň a dnešní Liapor Karlovy Vary. Z hlediska krajského nohejbalu byla nejlepší éra v letech 1980-90, kdy v krajském přeboru stabilně startovalo deset týmů.

2021 50letCNS03 5Do krajské sféry patří i výchova mládeže. Jak se vám v této oblasti vedlo?

Do roku 1990 určitě dobře. Měli jsme v soutěžním řádu povinnost výchovy mládeže pro krajská družstva. Díky tomu v kraji vyrůstali všichni hráči, kteří později něco v západočeských ligových týmech znamenali. Třešničkou na dortu byla letní olympiáda mládeže v roce 2015, to byla akce, která se nám povedla. Původně se totiž při této akci s nohejbalem vůbec nepočítalo. Nechtěli jsme to vzdát, atakovali jsme krajský úřad, využili všech svých kontaktů a nakonec nohejbal do programu olympiády prosadili.

Patříte mezi elitní „estékáře“. Nabídky jste jistě měl, ale opravdu vás nikdy nelákalo zkusit řízení soutěží na celorepublikové úrovni?

Lákalo i nelákalo. Mám názor, že republikovou STK musí dělat člověk v Praze, kde je ve středu celého dění. Dojíždět není dobré. Navíc, když jsem o nabídce začal vážně uvažovat, byl jsem dost pracovně vytížen. A také se mi nechtělo opustit krajskou komisi.

50 let… Co popřejete oslavenci?

Popřeji mu hodně dobrých funkcionářů a aby nohejbalu bylo ze strany státu a sponzorů přáno. A také aby se mu dařilo vychovávat více mládeže, která se dokáže prosadit i do nejvyšších pater nohejbalu.


Top odkazy

odkaz_botas
odkaz_gala
odkaz_pokornysite
odkaz_anytrade

Logo ke stažení

ikonka_nohecmagazin_160

Vstup redaktoři