Nejkulatější výročí, kterého se většina z nás dožije. To je meta půlstoletí, tedy 50 let. A kdo je tím oslavencem? Přece Český nohejbalový svaz (*29.5. 1971)! Právě v rámci tohoto jubilea vám přinášíme seriál celkem 50 článků, mapujících hlavní činnosti a prvky, které utvářely nebo dodnes utvářejí Český nohejbalový svaz. Tentokrát se podíváme do nejvyšších svazových pater, tedy do celostátních orgánů svazu.

Organizaci vzniku ČNS, resp. jeho předchůdce v rámci ÚV ČTO, měl na starosti přípravný výbor. Při svém vzniku v roce 1971 na ustavující konferenci byly zvoleny dva stálé vysoké orgány, předsednictvo a výbor. Od roku 1973 byla nejvyšším orgánem svazu volební konference, konaná jedenkrát za volební období (4-5 let). Každoročně se konala výroční konference za účasti výboru, který volil předsednictvo. Poradními orgány se staly odborné komise svazu.

V roce 1974 se v Bratislavě podařilo založit slovenskou analogii nohejbalového svazu a tím byly splněny podmínky pro vznik celostátního svazového orgánu. Na podkladě jednání českého a slovenského svazu 3.2. 1975 v Praze byla na Ústřední výbor Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV) úspěšně podána žádost o zařazení mezi sporty v rámci ČSTV.

Se změnou poměrů v roce 1989 došlo i ke změně ve sportovním prostředí, kde původní Československý svaz tělesné výchovy byl nahrazen Českým svazem tělesné výchovy. V rámci nové legislativy (mj. Zákon o sdružování občanů) se právní subjektivita z původního ČSTV přenesla na jednotlivé sportovní subjekty. Proto se právním nástupcem původního svazu nohejbalu ČÚV ČSTV stal Český nohejbalový svaz.

„Byla divoká porevoluční doba. Po rozpuštění původního ČSTV a vzniku nových právních předpisů bylo potřeba co nejdříve zareagovat. Hrozilo totiž, že o právní nástupnictví bude usilovat více subjektů a dojde mezi nimi ke sporům. V té době se už hodně diskutovalo o mezinárodních vztazích a pravidlech, zejména na Slovensku. I v Čechách existovalo více skupin s rozdílnými zájmy. Zareagovali jsme jako první, založili nový subjekt, který se stal nástupcem původního svazu nohejbalu a předešli tak možným sporům,“ vysvětlil akci LADISLAV KRATOCHVÍL, dlouholetý předseda ČNS a jeho předchůdců.

2021 50letCNS02 3opV 90. letech se nejvyšším orgánem svazu stala valná hromada, a to v plném slova smyslu. Zúčastnit se mohl každý člen (subjekt) svazu. Ne vždy to však bylo praktické, proto později došlo k úpravě na shromáždění delegátů. Název valná hromada však zůstal. Pro běžnější setkávání delegátů začala sloužit každoročně svolávaná konference.

V současnosti je struktura orgánů svazu následující: Nejvyšším orgánem svazu je valná hromada, která se schází min. jednou za čtyři roky jako jednání delegátů reprezentujících jak kluby ze dvou nejvyšších soutěží mužů a nejvyšších soutěží žen a mládeže, tak krajské články svazu. Celkový počet delegátů není pevně stanoven, pohybuje se kolem čísla 60. Rozhodovat může o všech záležitostech svazového dění, včetně účasti svazu v jiném subjektu či zániku svazu a vypořádání majetku. K jejím běžným činnostem patří volba členů výkonného výboru a dozorčí rady (čtyřleté funkční období), schvalování změn stanov svazu a pravidel nohejbalu a také další činnosti, které jinak přísluší druhému nejvyššímu orgánu.

Druhým nejvyšším orgánem svazu je rada. Ta v roce 2019 nahradila konferenci, která díky účasti delegátů připomínala menší valnou hromadu. Rada je složena pouze ze zástupců krajských článků svazu, uvažuje se však o podobném zastoupení (s ligovými kluby) jako na valné hromadě. Členové rady jsou krajskými články voleni na čtyři roky. Celkový počet členů rady není pevně stanoven, pohybuje se kolem čísla 30. K běžným činnostem rady patří schvalování ročního plánu činnosti a rozpočtu svazu, schvalování změn soutěžního řádu a disciplinárního řádu, rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím výkonného výboru nebo odborných komisí. Četnost zasedání orgánu je jedenkrát až dvakrát za rok.

Statutárním orgánem svazu je šestičlenný výkonný výbor (VV ČNS). Ten rozhoduje o všech svazových záležitostech, které nejsou vyhrazeny valné hromadě nebo radě. V čele výkonného výboru je prezident svazu, který mj. řídí jednání orgánů svazu a zastupuje svaz navenek. Četnost zasedání výkonného výboru je 8-10x za rok.

Základní činnosti republikového svazu vykonávají poradní orgány – odborné komise svazu, zpravidla 3-5členné a jednočlenné komise, tzv. odborní poradci. Některé z nich mají výkonným výborem svěřenou výkonnou pravomoc pro určité oblasti. V čele komisí stojí jejich předsedové. Členy odborných komisí a odborné poradce jmenuje prezident svazu. V roce 2021 vykonávají činnosti tyto republikové odborné komise a poradci: Hospodářská komise (HK), sportovně-technická komise (STK), komise rozhodčích (KR), trenérsko-metodická komise (TMK), komise tuzemského rozvoje (KTR), komise zahraničního rozvoje (KZR), komise reprezentace (KRE), komise mládeže (KM), komise žen (KŽ), komise propagace a marketingu (KPM), disciplinární komise (DK), poradce pro legislativu (OPL). Komise pracují dle výkonným výborem schváleného statutu, četnost zasedání jednotlivých komisí se výrazně liší.

Kontrolní činnost je v republikovém svazu reprezentována dozorčí radou, zpravidla tříčlennou. Nemá výkonnou pravomoc, ale může kontrolovat veškeré úkony výkonných orgánů a případně i další. Svá zjištění předkládá výkonnému výboru, případně i vyšším orgánům svazu. Četnost zasedání orgánu je cca 5x za rok.

Orgány republikového svazu jednají zpravidla na svých řádných jednáních. Při zásadních záležitostech nebo událostech mohou svolat i mimořádná jednání. U méně důležitých rozhodnutí některých orgánů může být prezenční jednání nahrazeno hlasováním elektronickou formou, tato forma se pravděpodobně bude časem rozšiřovat.

2021 50letCNS02 4opS činností a řízením orgánů republikového svazu má bohaté zkušenosti LUBOR CHVALOVSKÝ (*1933), bývalý prezident ČNS v letech 1998-2005.

Pane Chvalovský, byl jste považován za silného prezidenta a taktika, který umí ve vhodnou chvíli popustit a jindy přitáhnout uzdu. Jsou takové vlastnosti k řízení vrcholných orgánů potřeba?

Domnívám se, že bez určité síly a taktiky takovou funkci ani nejde vykonávat. Pokud je člověk vnitřně přesvědčený, stojí za věc bojovat a získávat pro ni podporu dalších. Každému prezidentovi bych ale také doporučil nalézt si cestu i k těm, kteří s jeho názory nesouhlasí. Jedině tak může celek přesvědčit o své pravdě.

Ono se také říká, že příliš demokracie ve sportu škodí. Váš názor?

Otázkou je, co je to příliš. Ale zároveň prohlašuji, že bez demokracie to nejde a nedosáhne se pozitivní cesty vpřed. Komunikace musí být.

Považujete strukturu republikových orgánů svazu a vlastně i strukturu celého svazu za optimální?

Jsem přesvědčen, že struktura nehraje roli sama o sobě. Rozhodují odborné kvality lidí, kteří celou strukturu orgánů naplňují.

První Pohár mistrů, první mistrovství světa v ČR, první mistrovství světa juniorů a žen, mistrovství světa v Brazílii… Která událost vám navždy zůstane zapsána jako ta největší?

Skvělých a nezapomenutelných zážitků s nohejbalem mám opravdu hodně. Pokud musím vybrat jen jediný, bude to mistrovství světa mužů v Brazílii. Protože na tomto šampionátu se velmi silně projevovaly prvky srdce a citu. Nejen jednotliví hráči, ale i celé týmy měly k sobě vřelejší vztahy, než tomu bylo na šampionátech konaných v Evropě.

Zmínil jste srdce. Nohejbal drží nad vodou právě srdcaři. Někdy je ale třeba před srdcem upřednostnit mozek. Není srdcařství zároveň limitujícím faktorem většího rozvoje?

Poslání nohejbalu začalo srdcem a mělo by to tak pokračovat. Srdce hraje významnou úlohu při rozhodování a řízení. Myslím si, že naopak by svazu dnes bylo potřeba daleko víc opravdových srdcařů.

Jak jste na tom vy, když mozek říká něco jiného než nohejbalové srdce?

K takovým situacím dochází. Snažím se vždycky najít kompromis. Nikdy ale za tak velkou cenu, abych srdce urazil.

2021 50letCNS02 5Byl jste hráčem vrcholné soutěže, trenérem jednoho z nejlepších týmů historie, nejvyšším činovníkem svazu, druhým nejvyšším činovníkem mezinárodní federace, předsedou organizačního výboru mistrovství světa. Je něco, co se vám v nohejbale nesplnilo?

Jednu věc vzpomenu určitě. Mým velkým cílem byl vstup nohejbalu do olympijského hnutí. Ve své naivitě jsme se o to snažili, bohužel neúspěšně. Dělali jsme si tehdy velké naděje. S Vláďou Mašátem a Milošem Fabiánem jsme jednali v Curychu a pomáhal nám předseda švýcarské asociace Josef Rothenfluh. Usilovali jsme o účast na Olympijských hrách v roli ukázkového sportu. Nedopadlo to dobře a jako jeden z hlavních důvodů uváděli absenci ženské složky nohejbalu. Pro nás to bylo obrovské zklamání. Přitom tehdy ještě nebyly stanoveny tak tvrdé podmínky jako dnes.

50 let… Co popřejete oslavenci?

Hodně bych přál, aby vydrželo původní poslání nohejbalu a důvody jeho vzniku. Aby se sportem upevňovaly vzájemné mezilidské vztahy a přátelství.


Top odkazy

odkaz_botas
odkaz_gala
odkaz_pokornysite
odkaz_anytrade

Logo ke stažení

ikonka_nohecmagazin_160

Vstup redaktoři